DivokA? Bill

68,0%

DivokA? Bill NeobratnA? zloA?inec Bill Hayward, kterA�ho podmA�neA?nA� pustili po osmi letech strA?venA?ch ve vA�zenA�, se mA? postarat o svA� dva syny, kterA� tA�mA�A� vA?bec neznA?. Metodou pokusu a omylu pracuje usilovnA� na tom, aby jim koneA?nA� byl tA?tou. KdyA? se mladA?A� chlapec dostane do potA�A?A� kvA?li Billovu bA?valA�mu zloA?ineckA�mu gangu, musA� Bill svA?m synA?m ukA?zat, jakA?m otce a A?lovA�kem vlastnA� chce doopravdy bA?t – dobrA?m tA?tou, nebo tA?tou, kterA? zA?stane na svobodA�. (ZlA�n Film Festival)



Drama
VelkA? BritA?nie, 2011, 98 min

NeobyA?ejnA? cesta

81,3%

NeobyA?ejnA? cesta Georges MA�lies patA�A� mezi prvnA� filmovA� reA?isA�ry, jeho styl je navA�c nenapodobitelnA? a dodnes okouzluje, pA�estoA?e trikovA� postupy, kterA� pouA?A�val, jiA? dA?vno zestA?rly. Dokument NeobyA?ejnA? cesta nA?s provede hlavnA�mi momenty ze A?ivota tohoto slavnA�ho umA�lce. UvidA�me ve zkratce jeho vzestup i pA?d, budeme moci pochopit, proA? spA?lil vA?echny svA� filmy, jejichA? znovunalezenA� a zpA�A�stupnA�nA� veA�ejnosti trvalo pA�es devadesA?t let. Do filmu je vloA?en unikA?tnA� zA?znam reA?isA�rova hlasu z roku 1937 (rok pA�ed smrtA�), kde vysvA�tluje nA?hodnA� objevenA� stop triku, jehoA? zA?znam se dochoval. V dokumentu takA� vypovA�dajA� souA?asnA� vA?znaA?nA� umA�lci, jako Michel Gondry, prezident FrancouzskA� cinematA�ky Costa-Gavras nebo Jean-Pierre Jeunet. KaA?dA? z jinA�ho A?hlu pohledu charakterizuje vA?znam tohoto prA?kopnA�ka filmovA� reA?ie v mezinA?rodnA�m kontextu. Ve druhA� A?A?sti filmu mA?me jedineA?nou moA?nost sledovat naprosto unikA?tnA� pokus o zA?chranu barevnA� verze Cesty na MA�sA�c, kterA? byla nalezena zniA?enA?! Bylo tA�eba mnoha let a spojenA� francouzskA?ch a americkA?ch specialistA?, aby mohl bA?t film zachrA?nA�n a doplnA�n o chybA�jA�cA� scA�ny. Jde skuteA?nA� o fascinujA�cA� prA?ci, kterA? se dA�ky modernA�m technologiA�m stA?vA? v podstatA� pracA� umA�leckou. Nejde pouze o nekoneA?nA� hodiny skenovA?nA� a poA?A�taA?ovA?ch A?prav, ale restaurA?toA�i musA� bA?t velmi citlivA� a vzdA�lanA� lidA�, kteA�A� se snaA?A� nalA�zt kompromis mezi tA�m, co zA?stalo, co vA�me o pA?vodnA� verzi dA�la a co nA?m souA?asnA? technika umoA?nA�. Schopnost pA�iblA�A?it se autorovA?m zA?mA�rA?m si jistA� zaslouA?A� nA?A? obdiv. Ve filmu jsou takA� pouA?ity nA�kterA� pA?vodnA� MA�liesovy snA�mky, kterA� nA?m pomA?hajA� udA�lat si pA�edstavu o jeho stylu. Georges MA�lies neznA? jeA?tA� pojem zA?bA�r, neumA� pouA?A�vat stA�ih ani nijak vA?raznA� nevyuA?A�vA? herce, a pA�esto se stal na nA�kolik let jednA�m z nejslavnA�jA?A�ch filmovA?ch reA?isA�rA?. BezbA�ehA? fantazie a pA�edevA?A�m snaha uvA�st obecenstvo v A?A?as jsou dvA� hlavnA� charakteristiky jeho stylu, proto se nemusel soustA�edit na dA�j ani na tradiA?nA� prvky reA?isA�rskA� prA?ce (v jeho dobA� jeA?tA� neznA?mA�), a pA�esto dosA?hl zA?vidA�nA�hodnA�ho A?spA�chu. ResumA� tohoto pA�A�stupu nalezneme prA?vA� v dokumentu Erica Langeho a Serge Bromberga, kteA�A� shromaA?A?ovA?nA� a restaurovA?nA� jeho filmA? vA�novali A�adu let. (LetnA� filmovA? A?kola)



DokumentA?rnA�
Francie, 2011, 60 min

TragA�die A?lovA�ka

80,0%

TragA�die A?lovA�ka Marcell Jankovics je nejznA?mA�jA?A� a nejA?spA�A?nA�jA?A� maA?arskA? animA?tor, jehoA? krA?tkA� filmy zA�skaly jak Zlatou palmu v Cannes (Souboj, 1977), tak nominaci na Oscara (Sysifos, 1975). TragA�die lidstva je jeho opus magnum, A?ivotnA� dA�lo, na nA�mA? pracoval od roku 1988. MonumentA?lnA� film vznikal v prA?bA�hu A?tyA� dekA?d a dA�lka i intenzita JankovicsovA?ch produkA?nA�ch bojA? za toto dA�lo souznA� s epiA?nostA� souboje Adama a Evy s Luciferem ve filmu samotnA�m. TragA�die lidstva je adaptacA� stejnojmennA� dramatickA� poA�my klasika maA?arskA� literatury 19. stoletA� Imreho MadA?cha. Byla pA�eloA?ena do 90 jazykA? a jejA� literA?rnA� vA?znam a kvalita byly pA�irovnA?vA?ny k takovA?m dA�lA?m, jako je Danteho BoA?skA? tragA�die A?i GoethA?v Faust. Jankovics ve svA�m filmu pA�ebA�rA? MadA?chovo dA�lenA� textu do 15 zA?kladnA�ch kapitol, kterA� popisujA� cestu Adama a Evy jako modelovA�ho lidskA�ho pA?ru v doprovodu Lucifera od nekoneA?nA� temnoty stvoA�enA� svA�ta aA? po nekoneA?nou temnotu dalekA� vesmA�rnA� budoucnosti. Adam s Evou reprezentujA� rA?znA� podoby lidskA� lA?sky a sounA?leA?itosti napA�A�A? tisA�ciletA�mi historie. Lucifer se objevuje v mnoha reinkarnacA�ch v duchu biblickA�ho a�zA?A?bel mA? mnoho podob“ (v kapitole ze starA�ho A?A�ma vystupuje jako nA�kolikahlavA? vlk, v kapitole z francouzskA� revoluce jako DantonA?v protivnA�k Saint-Just apod.). Historie je pojA�mA?na jako jedna obrovskA? lidskA? tragA�die, jako sled bezA?spA�A?nA�ho hledA?nA� Boha a smyslu A?ivota, galerie lidskA?ch slabostA� a hA�A�chA? (pokuA?enA� v rA?ji, posedlost smrtA� ve starA�m EgyptA�, smilstvo ve starovA�kA�m A?A�mA�, nevA�ra v KeplerovA� Praze). KlA�A?ovou roli hraje vypravA�A?A?v vA?evA�doucA� komentA?A�, kterA? vyuA?A�vA? pA?vodnA� (dnes jiA? ponA�kud archaickA?, ale o to osudovA�ji pA?sobA�cA�) MadA?chA?v text, jenA? v sugestivnA�ch ontologickA?ch pasA?A?A�ch hledA? odpovA�A? na otA?zky tA?kajA�cA� se vztahu A?lovA�ka k sobA� samA�mu i k pA�esahujA�cA�m entitA?m (BA?h, lA?ska, nesmrtelnost). S epickou monumentalitou a A?A�A�A� pA�A�bA�hu souznA� i reA?isA�rA?v animA?torskA? vklad. Film je pojat jako nekoneA?nA? a fascinujA�cA� encyklopedie animaA?nA�ch moA?nostA� – pA�i zachovA?nA� hloubky pA?vodnA�ho MadA?chova textu obohacuje Jankovics tento vA�ce neA? dvouapA?lhodinovA? snA�mek obrovskA?m mnoA?stvA�m vizuA?lnA�ch vjemA? a motivA?. PoctivA? a dokonale propracovanA? kreslenA? animace je podA�A�zena jednotlivA?m kapitolA?m struktury dA�la, pA�iA?emA? kaA?dA? z kapitol mA? specifickA? vA?tvarnA? styl souznA�cA� se stylem a umA�leckou gramatikou popisovanA� doby. Jankovics tak svrchovanA� autorsky vyuA?A�vA? dochovanA?ch vA?tvarnA?ch artefaktA? z historie lidstva pro velkolepA? animovanA? pA�A�bA�h o historii lidstva. JednotlivA?m prezentovanA?m obdobA�m odpovA�dA? nejen celkovA? vizuA?lnA� styl danA� A?A?sti filmu (egyptskA? A?A?st je inspirovA?na hieroglyfy a dobovA?mi malbami, staroA�eckA? A?A?st vA?zdobou tehdejA?A�ch amfor, renezanA?nA� A?A?st dA?rerovskA?mi rytinami), ale takA� v symbolickA� zkratce preciznA� fungujA�cA� detaily (masa lidu bA�hem VelkA� francouzskA� revoluce je znA?zornA�na pouhA?mi tahy A?tA�tcem v barvA?ch trikolA?ry, ruskA� kolo z A?A?sti fin de siA�cle se mA�nA� v kolo drtA�cA� vojA?ky z prvnA� svA�tovA� vA?lky). (LetnA� filmovA? A?kola)



AnimovanA? / Drama
MaA?arsko, 2011, 160 min

Lovec

64,0%

Lovec Bez zjednoduA?ujA�cA� charakteristiky obyvatel ruskA� (v tomto pA�A�padA� PsovskA�) provincie jako hulvA?tA? a vyznavaA?A? samohonky a bez sociA?lnA�ch represA� nA?m Bakur Bakuradze pA�edklA?dA? dokumentA?rnA� strohA? portrA�t A?ivotnA�ho rytmu postarA?A�ho farmA?A�e Ivana Dunajeva (Michail BarskoviA?). UrA?uje ho krmenA� a zabA�jenA� prasat, A?A?etnictvA�, prodej masa, opravy traktoru, vA�novA?nA� se jednorukA�mu synovi, manA?elce a dceA�i. I kdyA? se pA�A�bA�h odehrA?vA? na venkovA�, pA�A�roda nepA�edstavuje poetizujA�cA�, metafyzickA? prvek v tradici DovA?enka a TarkovskA�ho jako napA�A�klad v NA?vratu (VozvraA?A?enie, 2003) Andreje Zvjaginceva. Je spA�A?e jakousi respektovanou danostA�, prostorem pro IvanA?v oblA�benA? lov, do nA�hoA? se pokouA?A� zasvA�tit syna Kolju (Gera AvdoA?jonok), pA�estoA?e vA�, A?e jeho fyzickou nedostateA?nost a zranitelnost nezmA�nA� ani soucitnA? otcovskA? pA�A?e. IvanA?v pevnA� ukotvenA?, spartA?nskA? bA�h farmaA�enA� a aktivnA� urA?ovA?nA� podoby vlastnA�ho A?ivota, na nA�mA? je zA?vislA? nejen jeho rodina, naruA?A� pA�A�chod A?juby (TaA?jana A�apovalovovA?) z nedalekA� vA�zeA?skA� kolonie, kterA? si pA�ichA?zA� povinnA� odpracovat tA�A�letA? trest za vraA?du. ReA?isA�r – v tandemu s vA?znamnA?m ruskA?m producentem Sergejem SeA?janovem – pracuje v Lovci vA?hradnA� s debutujA�cA�mi neherci, kteA�A� vA�tA?inou vykonA?vajA� stejnA� povolA?nA� jako v reA?lnA�m A?ivotA�. Film si vystaA?A� s minimem slov, obejde se bez hudby, bez vA?raznA?ch barev A?i nezvyklA� kompozice zA?bA�rA? a jeho postavy jsou A?asto snA�manA� v polocelcA�ch a zezadu – v jakA�si emocionA?lnA� neutralitA�, ve skrytu, v provinA?nA� uzavA�enosti pA�ed neznA?mA?mi vetA�elci. ZobrazovanA?m udA?lostem dodA?vA? expresivitu spA�A? zvuk – vA?stA�ely, kvA�lenA� prasat, hluk traktoru, auta nebo televizoru – kulisy opakujA�cA� se rodinnA� veA?eA�e, snA�manA� z tA�hoA? A?hlu. Ivanovo hrdinstvA� tvA?A�A� v tvA?A� sobA� samA�mu a vlastnA�m pravidlA?m okrajovA� koresponduje s pA�A�bA�hem mladA�ho sovA�tskA�ho vA?leA?nA�ho hrdiny Ivana Matrosova s jeho rusky nadA�dimenzovanA?m betonovA?m monumentem – to kdyA? se ho syn, stojA�cA� pod nA�m, zeptA?, co je to vlastnA� SovA�tskA? svaz. SledovA?nA� tohoto dvouhodinovA�ho opusu pA�ipomA�nA? podobnA� dlouhou pravoslavnou mA?i v chrA?mu bez lavic, jiA? vA�A�A�cA� absolvujA� v nepohodlA�, ve stoje, a kterA? v zA?vA�ru zdA?razA?uje jakousi duchovnA�-fyzickou katarzi, mlA?enlivA� pA�ijetA� odpovA�dnosti za nA?sledky svA?ch A?inA?, aA? uA? jde o zabitA� zvA�A�ete a jeho konzumaci, anebo spoleA?nostA� oficiA?lnA� netolerovanou nevA�ru, dA�ky nA�A? se A?juba vracA� zpA?tky do A?ivota nejen jako chodA�cA� A?enskA� tA�lo. (LetnA� filmovA? A?kola)



Drama
Rusko, 2011, 124 min

TerA?

67,0%

TerA? Skupina MoskvanA? strA?vA� nA�jakA? A?as v bA?valA�m astrofyzikA?lnA�m komplexu na Altaji, aby si do elitnA� pA�epychovA�ho A?ivota pA�inesla dA�ky A?A?inkA?m kosmickA�ho zA?A�enA� vA�A?nA� mlA?dA� a A?tA�stA�. NA?rA?st A?ivotnA� energie sice zastavA� jejich stA?rnutA�, ale takA� (a pA�edevA?A�m) kaA?dA�ho z nich pA�inutA� A?elit vlastnA�mu nitru. AsvodnA� rozjaA�enost a rozA?afnA? patriotismus vystA�A�dA? tragA�die rA?znA?ch lidskA?ch povah a sociA?lnA�-politickA? analA?za spoleA?nosti, v nA�A? je mA�ra dobra a zla procentuA?lnA� mA�A�itelnA? a�zvA?kalodetektorem“, kterA? pA�ipomA�nA? plaveckA� brA?le. TerA? je tA�etA� scenA?ristickou spolupracA� Alexandra ZeldoviA?e s Vladimirem Sorokinem (Moskva, 2000, Proces, 2003), kterA? doma i na ZA?padA� ikonicky reprezentuje souA?asnou ruskou prA?zu. ZatA�mco ve filmu Moskva se na motivy A?echovovA?ch TA�A� sester vraceli do reA?liA� ruskA� metropole 90. let, v TerA?i zobrazujA� jejA� stav v blA�zkA� budoucnosti. InspirujA� se Annou Kareninovou a podobnA� jako Tolstoj kombinujA� preciznA�m a A?asovA� nA?roA?nA?m zpA?sobem osobnA� linii postav s celkovA?m obrazem spoleA?nosti. Film-romA?n plyne vA�c neA? dvA� a pA?l hodiny, casting mezinA?rodnA�ho hereckA�ho obsazenA� trval rok a vznik celA�ho dA�la si vyA?A?dal A?tyA�i roky. Znalci Sorokinovy tvorby (napA�. Fronta, 1983 A?i Den opriA?nA�ka, 2006) tu najdou i jeho typickA� futurologickA� ukotvenA�, explicitnA� krutost, vize o osudu Ruska a dalA?A� paralely. A�iroce rozvinutA? je tu i prvek vlivu sousednA� A?A�nskA� kultury, coA? uA? v A?vodu vizuA?lnA� naznaA?ujA� titulky v azbuce, kterA� se rozbalujA� ze znakA? pA�ipomA�najA�cA�ch A?A�nA?tinu. Panoramata hypermodernA�ho megapole (divA?k neznalA? Moskvy nedokA?A?e rozeznat, kterA� budovy byly do obrazu dodA?ny souA?asnA?mi digitA?lnA�mi technologiemi) i vizuA?lnA� uA?lechtilA� prostA�edA� a�znesmrtelnA�kA?“ v mnohA�m pA�ipomenou stalinskA� vize ideA?lnA�ho mA�sta 30. let 20. stoletA� (viz napA�. snA�mky Novaja Moskva/NovA? Moskva, r. Alexandr Medvedkin, 1938, Prorva/PrA?rva, r. Ivan DychoviA?nyj, 1992). IdeA?lnA� budoucnost se tak mA�sA� s ideA?lnA� minulostA�. Tato vizuA?lnA� ideologie se pA�ehoupne i do krutA� parodie televiznA� show, kterA? vlA?dne masA?m, v nA�A? se satiricky neA�eA?itelnA� A�eA?A� prA?vo jednotlivce na A?tA�stA� a sociA?lnA� spravedlnost v rA?mci navrhovanA�ho systA�mu a�zekologickA� demokracie“. VA?znamovA� bohatou strukturu uvnitA� sci-fi designu ukotvuje ZeldoviA? jako profesionA?lnA� filmaA� psycholog nejen do A?A?nrovA?ch kliA?A� svA�ho oblA�benA�ho hollywoodskA�ho filmu 30. a 70. let, ale i do neoromantickA�ho snA�mA?nA� krajiny v jejA� pozemsky metafyzickA� dualitA�. MA?A?eme v nA� znovu doputovat ke zdroji energie, anebo se od nA� radA�ji izolovat a na baletnA�m pozadA� tA�l zA?stat pA�ed moskevskA?m VelkA?m divadlem. Jak A�A�kA? ZeldoviA?em citovanA? spisovatel Michel Houellebecq: a�zBA?h nenA� supermarket.“ I kdyA? na obrA?zcA�ch vypadA? pA�itaA?livA�. 



Drama / Sci-Fi
Rusko, 2011, 158 min

Prach a ligot

64,0%

Prach a ligot Film byl inspirovA?n mA�stem San Francisco a jeho obyvateli, jeho prachem i leskem. Je to jednoduchA? pA�A�bA�h o dvou lidech z rozdA�lnA?ch podmA�nek, kteA�A� A?ijA� jeden vedle druhA�ho ale pA�A�mo spolu nekomunikujA�. Dust and Glitter je prvnA�m krA?tkA?m filmem kreativnA�ho dua ovA� Pictures a je realizovA?n kombinacA� kreslenA� a poA?A�taA?ovA� animace. 



AnimovanA? / KrA?tkometrA?A?nA�
Slovensko, 2011, 11 min

Switch

64,0%

Switch A?ervenec, Montreal, Kanada. Sophie Malaterre, pA�tadvacetiletA? mA?dnA� ilustrA?torka se pA�ipravuje na osamA�lA� lA�to ve mA�stA�. NemA? A?A?dnA� plA?ny, blA�zkA� pA�A?tele ani pA�A�telea�� ale pak se dozvA� o webovA� strA?nce switch.com, pomocA� kterA� si lidA� vymA�A?ujA� byty. Sophie potA�ebuje zmA�nu jako sA?l a rozhodne se to vyzkouA?et. Konec koncA?, nemA? pA�ece co ztratit! NA?hoda tomu chtA�la a Sophie najde v nabA�dce krA?snA? paA�A�A?skA? duplex s vA?hledem na Eifelovku. PrvnA� den v novA�m bytA� je absolutnA� idylickA?… JenA?e dalA?A� rA?no ji A?ekA? krutA� probuzenA�: policie vylomA� dveA�e bytu a nebohA? A?ena se dozvA�, A?e sdA�lA� byt s bezhlavou mrtvolou. NenA� nijak schopnA? dokA?zat, A?e nenA� BA�nA�dicte Serteaux, majitelka bytu. Sophiiny otisky jsou na vraA?ednA� zbrania�� V BA�nA�dictinA� pasu je Sophiina fotka. Sophie, zdA? se, si nevymA�nila jen byt, ale takA� identitua�� [Zdroj: HBO] 



AkA?nA� / Krimi / Thriller
Francie, 2011, 99 min

Houby

69,2%

Houby ZatA�m poslednA� JayasundarA?v celoveA?ernA� snA�mek se tematicky ponA�kud odklA?nA� od jeho pA�edchozA�ch dA�l, stylistickA? nA?vaznost je vA?ak stA?le jasnA� patrnA?. JednA? se o jeho prvnA� projekt natoA?enA? v Indii, kterou reA?isA�r oznaA?uje za a�zstarA?A�ho bratra“ rodnA� SrA� Lanky. ObrovskA? vliv Indie na SrA� Lanku se projevuje nejen v kombinaci nA?boA?enstvA� (buddhismus a hinduismus) A?i v oficiA?lnA�m jazyce (sinhA?lA?tina), ale takA� v nA�kolika pA?vodnA� indickA?ch relikviA�ch, utvA?A�ejA�cA�ch srA�lanskou nA?rodnA� identitu (napA�A�klad posvA?tnA? BuddhA?v zub nynA� umA�stA�nA? ve srA�lanskA�m chrA?mu v Kandy). JednA? se o reA?isA�rA?v prvnA� celoveA?ernA� film natoA?enA? za hranicemi domova, pA�esto Jayasundara zmiA?uje, A?e a�zbA�hem natA?A?enA� v Indii objevil tolik spoleA?nA?ch prvkA? obou zemA�, A?e se cA�til stejnA� doma jako na SrA� Lance“. V centru pA�A�bA�hu stojA� dva bratA�i. PrvnA�m z nich je A?spA�A?nA? architekt Rahul, kterA? se vracA� ze stA?A?e v Dubaji a doma v KalkatA� A�A�dA� velkolepA? stavebnA� projekt. DruhA?m je bezejmennA? a�zbratr“, kterA? se bA�hem Rahulovy nepA�A�tomnosti zblA?znil a utekl do dA?ungle. V A?vodnA� A?A?sti filmu sledujeme existenci tohoto bratra ztracenA�ho v dA?ungli pA�edevA?A�m v konfrontaci s druhou (aA? westernovou) postavou bez historie, islandskA?m vojA?kem ztvA?rnA�nA?m znA?mA?m hercem TA?masem Lemarquisem (napA�A�klad snA�mek AlbA�n jmA�nem NoA�/NA?i albA�nA?i Dagura KA?riho uvedenA? na LFA� 2010). Tuto minimalistickou A?vodnA� A?A?st, pA�ipomA�najA�cA� funkA?nA� prA?ci s toposem dA?ungle u Apichatponga Weerasethakula, ovlA?dA? motiv viny obou postav a jejich vzA?jemnA? hra na dohlA�A?ejA�cA�ho a dohlA�A?enA�ho. MysteriA?znA� prostor dA?ungle stA�A�dA? ve druhA� A?A?sti vrcholnA� industriA?lnA� prostA�edA� stavby v KalkatA� – Jayasundara zde navazuje na motivy Michelangela Antonioniho a prezentuje nehotovA�, rozestavA�nA� a obnaA?enA� stavby jako zlovA�stnA� se tyA?A�cA� monstra, kterA? betonovA?mi vertikA?lami a horizontA?lami parcelujA� prostor zA?bA�ru. Motiv viny se pA�elA�vA? i do tA�to A?asti filmu – architekt Rahul marnA� hledA? svA�ho ztracenA�ho bratra. ZA?roveA? je Rahul uprostA�ed megapole uzavA�enA? do sebe a opuA?tA�nA? A?plnA� stejnA� jako jeho bratr v dA?ungli. Houby z titulu filmu v dA?ungli svobodnA� parazitujA� na ostatnA�ch rostlinA?ch, v prostA�edA� Kalkaty se podobnA� paraziticky jako houby chovajA� Rahulovy mrakodrapy, kterA� bez koA�enA? vyrA?stajA� na tvA?A�i koloniA?lnA�ho mA�sta a navA?dycky deformujA� krajinu kolem sebe. Tyto standardizovanA� vA?A?kovA� stavby (jejichA? pA?vodcem je i hlavnA� postava filmu) unifikujA� jednotlivA? mA�sta na celA�m svA�tA� do stA?le stejnA�ho architektonicky globalizovanA�ho profilu. (LetnA� filmovA? A?kola)



Drama
SrA� Lanka, 2011, 90 min

VA?myk

82,6%

VA?myk ReA?isA�r, scenA?rista, kameraman, producent a stA�ihaA? Greg ZgliA�ski (*1968) se narodil ve VarA?avA�, ranA� dA�tstvA� strA?vil v Rusku a nA?slednA� v letech 1978-1992 A?il ve A�vA?carsku. V roce 1992 se vrA?til do Polska, kde absolvoval obor reA?ie na FilmovA� a divadelnA� A?kole v LodA?i (byl jednA�m z poslednA�ch studentA? Krzysztofa KieA�lowskA�ho, kterA? jeho tvorbu vA?raznA� ovlivnil). Za svA� dokumentA?rnA� a krA?tkA� hranA� snA�mky byl ocenA�n na mnoha festivalech po celA�m svA�tA� (napA�. cena Signis na MFF v BenA?tkA?ch v roce 2004 a hlavnA� cena na MFF Solothurn 2005 za film Tout un hiver sans feu/Celou zimu bez ohnA�, 2004). V roce 2008 reA?A�roval pro Polskou televizi A?spA�A?nA? seriA?l LondyA�czycy (LondA?A?anA�). ZgliA�ski je pA�edstavitelem generace A?tyA�icA?tnA�kA?, kterA? v poslednA�ch letech bere A?tokem plA?tna polskA?ch kin a nahlA�A?A� souA?asnA� Polsko a PolA?ky pohledem nezatA�A?enA?m komunistickou minulostA�. Hrdiny tA�chto filmA? jsou vA�tA?inou lidA�, kteA�A� si ne vA?dy umA� poradit se svA?m A?ivotem, protoA?e se uprostA�ed novA?ch ambicA� a moA?nostA� neorientujA�, ztrA?cejA� pevnou pA?du pod nohama a jistoty, o kterA� se dosud mohli opA�A�t. ZajA�mavA� je, A?e takovA� filmy a tA�mata se daA�A� zpracovA?vat pA�edevA?A�m reA?isA�rA?m, kteA�A� A?A?st svA�ho A?ivota strA?vili mimo Polsko (kromA� ZgliA�skA�ho lze jmenovat napA�. Rafaela LewandowskA�ho a jeho nemA�nA� A?spA�A?nA? film Krtek). Jako by odstup a kontakt s jinou kulturou vyostA�ily pohled tvA?rcA?. VA?chodiskem filmu VA?myk je rivalita dvou dospA�lA?ch bratrA?. MladA?A� Jerzy – vdovec se dvA�ma dA�tmi – se vrA?til ze SpojenA?ch stA?tA? a ohroA?uje pozici starA?A�ho bezdA�tnA�ho Alfreda. PA�ebA�rA? totiA? aktivitu v rodinnA� firmA� a zA�skA?vA? otcA?v respekt, kterA? uA? v jejA� prosperitu nevA�A�il. Jednoho dne se bratA�i stanou svA�dky brutA?lnA�ho incidentu: bA�hem cesty pA�A�mA�stskA?m vlakem nA�kolik chuligA?nA? napadne dA�vku. ZatA�mco Jerzy se jA� zastane, starA?A� Alfred – ze strachu, A?i z nerozhodnosti – zavA?hA? a je pouhA?m pasivnA�m svA�dkem nA?sledujA�cA� tragA�diea�� Z banA?lnA� rozehranA�ho pA�A�bA�hu se stA?vA? moralita a hlubokA? psychologickA? sonda, kterA? odkrA?vA? nejednoznaA?nost a komplikovanost A?ivotnA�ch rozhodnutA� a pA�edstavuje rA?znA� polohy hrdinstvA�, morA?lky i vztahu dobra a zla. a�zZaujalo mA� zA?kladnA� tA�ma, kterA?m je zbabA�lost a s nA�m spojenA? pocit viny,“ A�A�kA? reA?isA�r a dodA?vA?: a�zKaA?dA? z nA?s byl nA�kdy zbabA�lA? v situaci mA�nA� A?i vA�ce vA?A?nA�. Nikoli proto, A?e jsme zlA�, ale protoA?e jsme jednoduA?e slabA�. Slabost je vlastnost, kterou ochotnA� skrA?vA?me, obzvlA?A?tA� my muA?i, nicmA�nA� vA?raznA� definuje lidskou povahu. Nese sebou ponA�A?enA�, ale takA� grotesknost a – coA? je nejdA?leA?itA�jA?A� – i A?anci na vykoupenA�. VA?dycky se snaA?A�m hrdiny na plA?tnA� ukazovat jako sloA?itA� a nejednoznaA?nA� postavy v extrA�mnA�ch situacA�ch. NA�kdy se totiA? stA?vA?, A?e kdyA? je zaskoA?A� neoA?ekA?vanA? situace, reagujA� nezvykle. Tehdy nevA�domA� odhalujA� do tA� doby hluboko skrA?vanA� A?A?sti svA� povahy.“ (LetnA� filmovA? A?kola)



Drama
Polsko, 2011, 85 min

Detention

52,0%

Detention StudentA?m prA?vA� zaA?A�nA? jejich poslednA� roA?nA�k stA�ednA� A?koly a aby to nemA�li pA�A�lA�A? jednoduchA�, v cestA� jim bude stA?t sA�riovA? vrah. (PetriK12)



Komedie / Horor
USA, 2011, 93 min